Závěrečné práce

„Myslím, že jsem postupoval velmi dobře.“
Tomáš Záruba

Studenti v rámci našeho projektu řešili mnoho zajímavých bakalářských a diplomových prací. Pojďme si ukázat některé z nich.

Jít na

Koncepce obsluhy letiště Ruzyně kolejovou dopravou (Michal Drábek)

Návrh NJŘ pro trať Praha Masarykovo nádraží - letiště
Cílem diplomové práce Michala Drábka obhájené na ČVUT FD v roce 2007 bylo navrhnout provozní koncept (tj. modelový jízdní řád) pro spojení centra Prahy s ruzyňským letištěm. Téma bylo zvoleno proto, že o daném spojení se diskutuje již desítky let, avšak vždy pouze na úrovni stavebních projektů.

Na základě oficiální prognózy vývoje počtu cestujících na letišti do roku 2015 byly odhadnuty výhledové přepravní proudy a následně zvolen druh kolejové dopravy. Tramvaj byla zamítnuta z důvodu příliš dlouhé jízdní doby do centra. Důvody pro zamítnutí metra byly zejména vysoké stavební náklady a nutnost souběžné modernizace železniční tratě 120 kvůli spojení Prahy s Kladnem.

Pro koncepci železničního spojení bylo využito dvou tehdy aktuálních stavebních projektů – modernizace tratě 120 s novostavbou tratě mezi železniční stanicí Praha-Ruzyně a letištěm a modernizace tratě 122 včetně novostavby na letiště. Tyto dvě tratě byly od Dlouhé Míle virtuálně spojeny v jednu v tzv. Odbočce Jiviny. Obě byly v převážné většině trasy uvažovány jako dvojkolejné. Uvažovala se rovněž modernizace a zdvojkolejnění tratě 120 dále do Kladna a elektrizace všech řešených tratí a jejich vybavení zabezpečovacím zařízením 3. kategorie včetně automatického bloku. Trať 120 měla kromě městských vlaků z centra na letiště sloužit i osobním a spěšným vlakům do Kladna, trať 122 dálkovým vlakům z Prahy-Smíchova na letiště a osobním vlakům do Rudné u Prahy.

Na základě odhadu výhledových přepravních proudů a v kontextu výhledového linkového vedení (pří)městských vlaků podle ČD a ROPID byly navrženy a ve formě návrhu nákresného jízdního řádu (pro přepravní špičku) rozpracovány dvě varianty.

Pro tzv. 15-koncept se uvažoval 15-minutový takt vlaků na letiště, spěšných i osobních vlaků směr Kladno. Pro tzv. 10-konceptse uvažoval 10-minutový takt vlaků na letiště a 30-minutový takt osobních vlaků do Kladna, do Hostivic a spěšných vlaků do Kladna. Pro obě varianty společně se dále uvažovaly půlhodinové takty dálkových vlaků na letiště, rychlíků Praha – Rakovník vedených po trati 122 a osobních vlaků do Rudné. V úseku Praha-Bubny – Masarykovo nádraží byl uvažován půlhodinový takt osobních vlaků do Kralup.

Konstrukce jízdního řádu proběhla v německém softwaru Fahrplanbearbeitungssystem (FBS). Parametry tratí byly zadány dle stavebních projektů, zpočátku jako plně dvojkolejné. Posunem taktových tras vlaků byla zabezpečena jednokolejnost památkově chráněných viaduktů na trati 122 a dále většina novostavby Praha-Zličín – Odbočka Jiviny. Nad rámec zadání bylo pro vyloučení konfliktů jízd vlaků nutno překonfigurovat zhlaví Masarykova nádraží oproti tehdy navrhovanému a později realizovanému stavu.

Práce je, pokud je autorovi známo, prvním návrhem jízdního řádu pro tolik diskutované železniční spojení a nemůže tedy v žádném případě představovat konečný koncept. Protože provozní intervaly (např. provozní interval následné jízdy) jsou místy velmi nízké, je nutno prověřit stabilitu jízdního řádu simulací provozu v kritických úsecích.

Oba koncepty jsou znázorněny výřezy z nákresných jízdních řádů (grafikonů, dráha na svislé ose, čas na vodorovné ose) a tzv. síťovými grafikami – schématy linek, v nichž jsou vyznačeny taktové časy příjezdů a odjezdů vždy vpravo ve směru jízdy. Dále jsou přiložena navržená dopravní schémata Masarykova nádraží a Odbočky Jiviny pro oba provozní koncepty.

Vrátit se na začátek stránky

Prověření dvousegmentové obsluhy vybraných relací dálkovou železniční dopravou (Jan Buzák)

Návrh NJŘ pro traťový úsek Praha - Beroun
Provozní koncept dálkové železniční dopravy založený na dvousegmentovém modelu obsluhy se vyznačuje kombinací dvou odlišných typů vlakových spojů. První (rychlíkový) segment plní tzv. sběrnou funkci a je tvořen spoji zajišťujícími především meziregionální obsluhu, zatímco spoje druhého (expresního) segmentu mají spíše tranzitní charakter a umožňují rychlé a komfortní spojení nejvýznamnějších sídel. V podmínkách České republiky, která jak známo nedisponuje vysokorychlostní železniční infrastrukturou, je rozšiřování nabídky vlaků expresního segmentu jednou z cest ke zrychlení železniční dopravy na nejvýznamnějších přepravních relacích, a tím ke zvýšení její atraktivity z pohledu stávajících i potenciálních uživatelů.

Cílem bakalářské práce bylo identifikovat mezikrajské relace s nejvýraznějším potenciálním Modal-Split železniční dopravy (s ohledem na případné zavedení druhého segmentu obsluhy), a pro ně následně zpracovat návrh provozního konceptu dvousegmentové dálkové dopravy respektující současnou podobu infrastruktury a aktuálně platný GVD (2012/2013).

Výsledkem první (analytické) části bylo nalezení 3 vhodných relací: Praha - Plzeň, Praha - České Budějovice a Brno - Ostrava. V rámci druhé (návrhové) části byla pro každou z dotčených železničních tratí provedena konstrukce nákresného jízdního řádu v programu FBS a vyhodnocena pozitiva a negativa navrhovaného dvousegmentového modelu obsluhy. V případě relací Praha - Plzeň a Praha - České Budějovice se zavedení dodatečných spojů expresního segmentu ukázalo jako v zásadě proveditelné a žádoucí, přičemž předpokládaná úspora cestovní doby mezi uvedenými krajskými městy v obou případech dosáhla hodnoty cca 30 minut. Naopak v případě relace Brno - Ostrava se nepodařilo navrhnout přijatelný provozní koncept dvousegmentové obsluhy, a to zejména vlivem značných technických omezení daných současným neuspokojivým stavem železniční infrastruktury v úseku Brno - Přerov.

Vrátit se na začátek stránky

Simulace kritických prvků železniční infrastruktury (Martin Sojka)

Ukázka simulace infrastruktury v programu Opentrack
Práce hodnotí možnosti a využití prostředků simulace v železniční provozu zejména ve velmi složitých a komplikovaných situacích, jako jsou rozsáhlé výlukové stavy, nejčastěji spojené s rekonstrukcí samotné trati. Cílem je poukázat na možnosti simulace, její výstupy a závěry, které doposud nebyly užívány při plánování vlakového jízdního řádu a mohly by do budoucna přispět ke zkvalitnění výsledného produktu – jízdního řádu.

Celá práce je realizována v prostředí švýcarského simulačního programu OpenTrack.

Byl vybrán konkrétní úsek pro simulaci – a to trojkolejná trať z Prahy-Libně přes Poříčany do Peček, která je v převážné délce tvořena trojkolejnou tratí. Během přestavby úseku z Úval do Prahy-Běchovic bude zásadně snížena kapacita trati (je předpokládáno během přestavby přes 30 různých dlouhodobějších stavů, kdy mnohdy bude v provozu jedna kolej ze tří v části úseku) Pro predikci vývoje v těchto situacích je využívána simulace.

Použitím pravděpodobnostních modelů jsme schopni určit, které vlaky budou dosahovat nejvyšších zpoždění a které budou neúměrně omezovat další vlaky tak, aby mohla být zvolena alternativní opatření (odklon, v extrému i NAD) a zapracována do samotného jízdního řádu. Díky tomu nebude docházet ke kumulaci zpoždění a provoz bude stabilní.

Další závěrečné práce

RokTypAutorNázev
2016BPHoblík, DavidPotenciál pro nové železniční zastávky v Praze
2016BPVávra, RudolfPrověření konkurenceschopnosti železniční osobní dopravy v relaci Rakovník-Praha
2016DPBiskup, JanPrověření stability jízdního řádu ve vybraném traťovém úseku během modernizace
2016DPDufek, JakubProvozní návrh dvousegmentové regionální obsluhy na trati Praha - Kolín
2016DPHába, OndřejProvozní porovnání vozby osobních vlaků v závislé a nezávislé trakci
2015DPBuzák, JanHodnocení příležitostí dálkové železniční dopravy v České republice
2015BPPapež, RadekKoncepce příměstské železniční dopravy v Hradeckopardubické metropolitní oblasti
2015BPVašíček, RostislavVymezení páteřních linek veřejné dopravy v kraji Vysočina
2014DPStach, MartinOptimalizace dopravní obslužnosti okresu Český Krumlov
2014BPDufek, JakubPrověření pásmového GVD v příměstské dopravě v pražské aglomeraci
2014BPBiskup, JanKoncepce provozu během stavebních prací v úseku Praha - Beroun
2014DPCoufal, LukášRestrukturalizace nabídky veřejné dopravy v příhraniční oblasti Klatovska
2014DisDrábek, MichalPeriodic Freight Train Path in Network (Periodické trasy pro nákladní vlaky v síti)
2013DPKonečný, MartinOptimalizace dopravní obslužnosti území okresu Jeseník
2013BPBuzák, JanPrověření dvousegmentové obsluhy vybraných relací dálkovou železniční dopravou
2013DPMacek, VáclavHarmonizace pásmového GVD s trasami nákladní dopravy v pražské aglomeraci
2012BPStach, MartinNávrh konceptu taktové dopravy v oblasti Českokrumlovska
2012DPKříž, MilanVzájemný vztah mezi VD a ID při dopravní obsluze území
2012BPCoufal, LukášKoncepce nabídky systému veřejné dopravy v příhraničních oblastech
2012DisPospíšil, JiříÚprava sítě železničních tratí umožňující zavedení systémových jízdních dob integrálního taktového grafikonu
(Modifying the Network or Railway Lines Allowing the Introduction of the System Travel Time of Integral Periodic Timetable)
2011BPMacek, VáclavNávrh a hodnocení přínosů pásmového GVD v pražské aglomeraci
2010DPSojka, MartinSimulace provozního konceptu v oblasti kritických prvků infrastruktury
2009BPKříž, MilanVazba sítě linek veřejné osobní dopravy na přepravní vztahy v území
2008DPZáruba, TomášNávrh koncepčního uspořádání taktových uzlů v železniční osobní dopravě
2008BPSojka, MartinSimulace kritických prvků železniční infrastruktury
2007DPDrábek, MichalKoncepce obsluhy letiště Praha-Ruzyně kolejovou dopravou
2007DPPanský, PetrKoncepce dopravní obsluhy území s ohledem na dostavbu tratě Bezdružice-Teplá
DisBaudyš, KarelOptimalizace v integrálním taktovém grafikonu, fuzzy řízení provozu při odchylkách od grafikonu
2006DisJanoš, VítPlánování nabídky v integrálním taktovém grafikonu
2005DPPolák, OndřejVzorová konstrukce grafikonu vlakové dopravy s využitím simulačních nástrojů
2004DPMichl, ZdeněkZhodnocení jízdních dob na základě statistické analýzy
2004DPHokr, Pavel
2004DPPospíšil, Jiří
2004DPZíka, Karel
1999DPBaudyš, KarelPoužívání nových kolejových vozidel v mezinárodní dopravě - vyrovnávky výkonů
1999DPJanoš, VítPotřeba hnacích vozidel v modelu taktového grafikonu na ČD a možnosti oddělení osobní a nákladní dopravy

Vrátit se na začátek stránky